ISLAND
Island
Ísland
.pise.cz/wiki/Soubor:Flag_of_Iceland.svg">
vlajka
znak
Hymna:Lofsöngur
Motto:žádné
Geografie
Hlavní město:
Reykjavík
Rozloha:
103 125 km² (107. na světě)
z toho 2,67 % vodní plochy
Nejvyšší bod:
Hvannadalshnjúkur(2 109,6 m n. m.)
Časové pásmo:
+0
Obyvatelstvo
Počet obyvatel:
317 630 [1](172. na světě, 2010)
Hustota zalidnění:
3,1 ob. / km² (189. na světě)
HDI:
▲ 0,968 (vysoký) (1. na světě, 2007)
Jazyk:
islandština
Národnostní složení
islandské
Náboženství
protestantské
| Státní útvar | |
|---|---|
| Státní zřízení | republika |
| Vznik | 1. prosince1918 (nezávislostí na Dánsku.) |
| Prezident | Ólafur Ragnar Grímsson |
| Předseda vlády | Jóhanna Sigurðardóttir |
| Měna | Islandská koruna (ISK) |
| HDP/obyv. (PPP) | 54 858 USD(4. na světě, 2007) |
| Mezinárodní identifikace | |
| ISO 3166-1 | 352 ISL IS |
| MPZ | IS |
| Telefonní předvolba | +354 |
| Národní TLD | .is |
Úředním jazykem na Islandu je islandština. Je toseverogermánský jazykpocházející zestaré severštiny.
Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno, podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává místo příjmení jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólaf Ragnar, Grímův syn.
Na Islandu se téměř vždy vyskytují dvě křestní jména. Vezměme si příklad: matka se jmenuje Anna Kristín Guðmunsdóttir a otec se jmenuje Kristján Atli Hilmarsson. Manželka po svatbě nepřebírá příjmení po manželovi jako v Česku. Děti přebírají příjmení z prvního křestního jména otce. Čili, dcera se bude jmenovat např. Ásta Björg Kristjánsdóttir a syn Svavar Þór Kristjánsson. Samozřejmě se vyskytují i výjimky, kdy přechází příjmení z rodu na rod, stejně jako v Česku, ale takových je jen málo. Mají ho většinou lidé, jejichž předkové byli kdysi z bohatého rodu a snažili se tímto odlišit od "normálních" lidí.
Státní církví je Evangelická Luteránská církev.[5]
Seznam 7 největších měst podle pořadí:
 Reykjavík |
 Akureyri |
Dle Mezinárodního měnového fondu má Island HDP na obyvatele v paritě kupní síly 39 168 USD (2007) a je tak jedenáctý na světě. Island se v roce 2007 stal státem s nejvyšším HDI na světě. Během krize finančního sektoru v roce 2008 si Island vysloužil 1. místo v poměru bank držených státem. Počátkem října 2008 stát přebral kontrolu nad třemi největšími bankami v zemi, které se dostaly do vážných problémů. Pro státní rozpočet však jde o enormní zátěž a premiér oznámil, že se země nachází krok před státním bankrotem.[6]
Bankovní systém v Islandu prošel velmi překotným vývojem. V první polovině devadesátých let zdejší nejen bankovní trh mohutně sílil a expandoval. To přineslo růst celému finančnímu sektoru a Island byl dokonce považován za vzor rychle rozvíjejíce se ekonomiky. Finanční sektor rostl tak rychle, že v posledních letech před krizí dokonce devětkrát převýšil hrubý domácí produkt Islandu. S počátkem globální finanční krize, se islandské banky rázem propadly. Na začátku října roku 2008 musely být tři největší banky zestátněny. To mělo velký vliv na islandskou korunu, která rychle ztratila svoji hodnotu. Dopad této krize pocítili i obyvatelé Islandu, ale naopak pro cizince se stal tento ostrov daleko levnější destinací. Političtí představitelé Islandu pak jednali o půjčce (neúspěšně mimo jiné s Ruskem). Krize také znovu otevřela cestu k diskuzi zda by měl Island vstoupit do Evropské unie. Islanďané do této doby do unie nechtěli v podstatě hlavně z jediného důvodu, kterými byly rybolovné kvóty, rozdělované v Bruselu mezi jednotlivé státy.[7]
Island je stát bez výrazných surovinových zdrojů, avšak s velkými hydroenergetickými a geotermálními zásobami, využívanými k výrobě elektrické energie a k vytápění. Zásadní prioritou islandského hospodářství je námořní rybolov. Průmysl je orientován zejména na zpracování ryb a výrobu rybích konzerv, v menší míře je zastoupeno hutnictví a textilní průmysl.
Rybolov zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Rybolov se dočkal bouřlivého rozkvětu za posledních 50 let, kdy se z rodinného rybaření stal celý průmyslový komplex, který má na starosti rybolov, zpracování a vývoz ryb. Islandská vláda se ale v poslední době snaží snížit závislosti ekonomiky (70 % financí z vývozu je z rybolovu a polovina hrubého národního důchodu čerpá finance také z rybolovu) z několika důvodů. Jedním z nich je klesající cena rybích produktů ve světě, tak i snaha o zachování rybích populací pro další generace.
Zemědělství je zaměřeno převážně na živočišnou produkci, chov ovcí, skotu, prasat a drůbeže. Rostlinná produkce je omezena na pěstování brambor a zejména pícnin, které je vhodné pouze 1 % státu. Zajímavým úkazem je pravidelná úroda zeleniny a jižního ovoce v oblasti při polárním kruhu, realizovaná ve velkokapacitních sklenících vytápěných geotermální energií; Island je dokonce největším evropským producentem banánů.[8] Dovážejí se paliva, strojírenské výrobky a potraviny.
Doprava na Islandu je řízena podle drsného terénu a nepříznivými klimatickými podmínkami. Hlavní typ dopravy je auto. Neexistuje zde železniční síť a kromě měst ani autobusová doprava. Dvě větší města Reykjavík a Akureyri spojuje hlavní okružní islandská silnice Hringvegur. Jedinými dopravními prostředky, kterými se mohou Islanďané dopravovat mimo Island, je letadlo a loď.
Na Island můžeme cestovat letadlem, především se společnostmiIcelandAir a nízkonákladovouIceland Express, anebo levněji lodí, např. z norskéhoBergenu, cesta v takovém případě potrvá 2 dny. Na samotném Islandu se můžeme nejsnáze přemisťovat opět letecky na vnitrostátních aerolinkách Air Iceland, které svými cenami konkurují dálkovým autobusům a jsou podstatně rychlejší. Cesty do vnitrozemí jsou s výjimkou hlavní okružní silnice sjízdné jen v létě a pěší přechody jsou dost náročné.
Plánuje se, že se na Islandu začne stavět železniční síť z Keflavíku do Reykjavíku.
Island má 13 034 km silnic, z toho 4 617 km dlážděných. Je zde 86 letišť, z toho 12 asfaltovaných.
Na Islandu se platí islandskou korunou (isl.: Íslensk króna). Dělí se na 100 aurar. Kód měny je ISK.
Snahou Islandu je v budoucnu vstoupit do Evropské unie a do eurozóny.
EIJAFJALLAJOKULL